Nejvýznamějším šumavským prostředím, ale zároveň i tématem, je pro Klostermanna les. Nazírá jej jako živou entitu, starší a mocnější člověka, ne zcela pochopitelnou, ale zároveň člověkem ohroženou a velmi zranitelnou, v níž je umírání hluboce propojené se životem: entitu s hlubokým duchovním rozměrem. Klostermann uctívá les a obrací se k jeho přírodnímu bohatství s respektem a pokorou.
Expozice - scénickými prostředky - takový les zhmotňuje a zároveň v něm nechává odehrát Klostermannovy tři základní šumavské romány: Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Kam spějí děti.
Tyto tři romány společně tvoří jakýsi obrovský epický obraz přerodu Šumavy z mýtické krajiny Klostermannova dospívání - tak, jak ji znal před rokem 1870 - přes velkou vichřici, kůrovcovou kalamitu, obrovský hospodářský rozmach, zničení velké části lesů, ale i následné zchudnutí obyvatelstva na Šumavě.
Expozice jako celek tvoří obsahovou zkratku tohoto epického obrazu a zároveň má ambici být jakousi interpretací Klostermannovy obrazivosti, melodičnosti a dramatičnosti... s temnotou i záblesky záře a krásy, se svatostí a propletení démonů, bludiček a nesmířených duší mezi kořeny stromů nad chladnými bažinami. Mezi nimi potkáte postavy z jeho románů a uslyšíte jeho slova.
Zde hledejte řadu informací potřebných k pochopení kontextu Klostermannova díla, stejně tak jako Srnska a Šumavy. Proto má atmosféru starých školních kabinetů, knihovnických studoven a badatelen. Obsah je uspořádán jako prostor, kde je snad množné si představit, že by tu studoval a pracoval i Karel Klostermmann. Je to prostor inteligence a řádu, s určitým nádechem nostalgie, staromódnosti. Zve k ponoření se do desítek šuplíků a leporel a k hledání souvislostí a pochopení.
V badatelně najdete mnohé o historii Šumavy, o tom, jak vzniká, žije a umírá les, jak v šumavských lesích řádila vichřice a i hlad po...
Ve spisovatelně pochopíte, jak se stal českým spisovatelem, v jakém literárním kontextu tvořil, jak na něj reagovali jeho čtenáři, co je podstatou Klostermannova mýtu, jak mohlo vypadat jeho dětství a jak to chodilo ve školách za jeho života.
Umělecký tým:
Kurátorka a autorka expozice: TEREZA (DOBIÁŠOVÁ) KREJČÍ
Textová a odborná spolupráce: PAVEL HUBENÝ, VLADIMÍR HORPENIAK, MIKULÁŠ ZVÁNOVEC, JÁKOB TETZELI, ZDENĚK SVOBODA, JANA MAROZSOVÁ, DIETER LOHR, GABRIELA KOSTAŠOVÁ
Ilustrace: KATEŘINA KOTYK
Diorámata a 3D-ilustrace: KAREY RAWITSCHER
Animace: LUDMILA SANITRÁKOVÁ
Hudba: Režie audio nahrávek: JAKUB DOUBRAVA(CZ), DIETER LOHR (DE)
Střih a sestavení audiovizuálního obsahu: JAKUB SANITRÁK A MEMORINO
Grafické řešení: MAGDALÉNA LINDAUROVÁ a MICHAL CHODANIČ
Architektonické řešení Lesu Karla Klostermanna: LUKÁŠ URBANEC
Architektonické řešení Badatelny a Spisovatelny: PETRA FIALOVÁ
Výroba expozice: CNC
Technické řešení audiovizuální složky: 3DSENSE
S podporou spolku Karla Klostermanna,
jeho české i německé sekce, Muzea Šumavy v Sušici a Kašperských horách,
Geoparku Královská Šumava a Správy Národního parku Šumava.
